Rubrika: POEM

lidé jako papírky lakmusové PH společnosti moře zhýralosti umělci vnímaví jedinci píšou pravdu svojí jakoby natahovali ruce dotknout ostatních se chtějí aby i ostatní viděli co skrývá umělcova duše

jsem nepoddajnájsem nezkrotnáv hlavějako ve věžiuvězněnážádná princeznajsem ženakteré se kvůli své plachostimužské pozornostinedostávákousek citulidskosti dej mia okovy mé sejmi

prý bude konec světav hlavě straší mě tahle větaživot vysokých otáčekžene tento svět do sračekje čas na seznamne však nákupní ale seznam posledních přánínež tedy slavnostně chcípnu, chci dát si houbičky au toho obraz malovat jen tak se za někoho vdát rebelovat a demonstrovatříct prezidentovi, že je k hovnužít jako mnich v Tibetus asiatem randit […]

zakořeněný jako kořeny vpletený mezi neurony zběláš jako stěna pocit konce světa v časoprostoru bez dechu

sedět a cítit tíhu na zádech nevnímat svůj dech oči jako v ohni hlava jako v ohni pracovat na plný výkon ale nestíhat nezvládám zdaleka tolik, jak očekávám nebo jako očekávají oni? prý je to normální, prý to dělá každý vyčerpání kde je ta hranice únosnosti? jakoby moje tělo nebylo dost silné nebo je spíš […]

19:34 „Ty mi příjdeš jako hrozně perspektivní partie. Jsi krásná, chytrá a nádherně komplikovaná výzva. Žádná nuda nehrozí. Zkrotit tebe bude oříšek. Věčné dvoření, aby ti byl muž dost dobrý. Teď to bude znít jako hrozné klišé, ale připomínáš mi květinu. Je potřeba se o tebe starat, pečovat, zajímat se, dělat všechno pro to, abys […]

únor 2019 kde domov můj je? usínám napůl procitnu zmatená nevím, kde jsem Brno? Praha? ta vesnice, co bývala domov? nebo jsem mimo svoji rodnou zem? říká se, že všude dobře doma nejlíp ale kde je doma? V noci pohled do stropu ten všude stejný vždycky je doma je na světě

leden 2019 plíží se potichu neviděná nečekaná a pak z nenadání ostře bodá s úsměvem na tváři srdce krvácí nevěra těžko uvěřitelná chladná a ničivá sežere tě zaživa

leden 2019 nový rok jako nový bílý plátno čistý list papíru 365 dní nového času volný prostor čerstvá síla očekávání nových příležitostí ale ve skutečnosti čas běží ve svý plynulosti

je taková čistá tenká křehká přirozená ženská citlivá empatická na první pohled přísná ale na ten druhý přátelská navenek černá ale uvnitř bílá vidí krásu v bolesti z mála tvoří úžasnosti doma introvert dej jí čas a uvidíš její květ tahle fotka mi tě připomíná jmenuješ se Zuzana Červínová